NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Velkolepé rekviem. Trojdeska, která by měla SWANS vyprovodit ze scény. Téměř dvě hodiny nelaskavé hudby. Zvuků trýznivých, návykových i intenzivních. Michael Gira je jeden z těch, kteří se vám dokážou probourat do mozku. Cítíte se, jakoby vás znásilňoval hudbou. A ona vlastně tato deska mimo jiné i o znásilnění je, příslušnou skladbu zpívá Girova manžela Jennifer a jmenuje se „Will I Return“.
Mnohé zvukoobrazy mají kořeny v psychedelickém blues, které někdo opracoval hrubozrnnou rašplí, přesahují dvacet minut a mají tak čas budovat atmosféru, která je sama o sobě světem. Napínají vás, abyste záhy nadskočili, když přijde zvuková facka, která vás nepřestává ubíjet další minutu nebo dvě. Nikdo k tomuto nedokáže přistupovat jako Gira. I zde má vytříbený smysl pro to narvat do své hudby ryzí prožitek násilí, jež vám bude devastovat mozek. Tvořit repetice, které vás budou štvát a hypnotizovat současně. A přece se v tom najdete, protože každý z nás má v sobě ďábla. Gira ho jen volá a probouzí. „The Glowing Man“, to jsou hnusné rezavé okovy, které si nebudete chtít sundat.
8,5 / 10
The Beggar (2023)
Leaving Meaning (2020)
The Glowing Man (2016)
To Be Kind (2014)
The Seer (2012)
My Father Will Guide Me Up a Rope To The Sky (2010)
Soundtracks For The Blind (1996)
The Great Annihilator (1995)
Love Of Life (1992)
White Light From The Mouth Of Infinity (1991)
The Burning World (1989)
Children Of God (1987)
Holy Money (1986)
Greed (1986)
Cop (1984)
Filth (1983)
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.